Sluha Fonzí
11. 9. 2013
Jede sluha krajem s vozem,
svému pánu - psovi vhozen.
Jede z trhu, skrze mezem,
životem tak celkem zhrzen.
Nákladem pln vozem pytlem,
velí vozka směrem domem.
Vědět, že náhle lupič bude,
jinou cestou radšeji pude.
Padouch křičí dolů z koňe,
vozka mlčí, mrdá na ně.
Neví Česky jazyk chápat,
je to Ital = dál pří tápat.
Banda známa svojím kouskem,
nezná lítost, krade bleskem.
Kočí zajmut, boj však svádí,
bojovně on chápe mládí.
V doupěti teď zamčen sedí,
Do skály jen blbě kření.
Z nudy pánev v ruku bere,
Kotel špaget na ní vpere.
Peče pizzu, už to voní,
loupežníčkům nosy stojí.
To je ale kurva bašta,
hlásá padouch podržtaška.
Z vězně náhle kuchař klasa,
Na pizzu dal aj kus masa.
Přispěl žvamcem v krutý dvorec,
stihne ho tak krutý konec?
Vůbec neví, snad jen myslí,
že to jeho pohřeb jistý.
Opak pravdou jak se modlí,
Vůdcem bandy si ho zvolí.
Dneškem tedy staneš živým,
káže kápo zubem křivým.
Zítra ovšem bandu vedeš,
svého pána okrást půjdeš!
Kdo zítra padne autor neví,
země zbarvena snad zbude krví.
Jeden moci, peněz zbaven,
Večer vínem, pivem slaven.
@Michal Paradise